STŘEDNÍ AMERIKA 2001 - Náš příběh...
 8. listopadu 2001 - den čtrnáctý
V 6:30 h. jsme vzhůru a po snídani v Santa Eleně jdeme do parku v Monteverde. U vstupu si zahraji na zapomětlivého a tvrdím, že jsem zapomněl ISIC kartu na hotelu a je mi méně než 25 let. Díky tomu platím za vstup do parku "jen" 5,5 US$ místo obvyklých 10 US$ (vstupné do parku v Santa Eleně je 8 US$). Honza na tuto hru nepřistoupil a platí plné vstupné. Dostaneme mapku a vyrážíme vstříc poznání různých druhů ptactva, motýlů, housenek, stromů, bromélií a rostlin, včetně trpasličího pralesa. Na většině cestiček jsou položeny dřevěné "kostky", které usnadňují chůzi v bahnitém terénu. Projdeme park křížem krážem a celkem zde ujdeme okolo 11 km. Po návratu pozorujeme u vstupu do parku kolibříky (ve Fortuně u hotelu jsme jich viděli více) , jak pijí šťávu z krmítek. Upomínkové předměty jsou zde pěkně předražené a tak nic nekupujeme. Po návratu zajdeme na pozdní oběd opět do Santa Eleny (během cesty mrholí i svítí sluníčko), kde si pak nakoupíme jídlo i pití. Potom chvilku prozkoumáváme okolí, koupíme si lístek na zítřejší bus do San Jose (4,30 US$ jeden) a nakonec zajdeme na chvilku na internet. Večer se vracíme na hotel, kde se mezitím ubytovali 3 mladí Američané, všichni okolo 20 let. Jsou to opravdu "budget" cestovatelé , protože si vaří sami z nakoupených potravin a po té co zjistí, že špagety v kuchyňce nejsou naše (v hotelu zůstali po někom jiném), tak si je uvaří k večeři. Také se velice diví, že si můžeme dovolit popíjet Cuba Libre. Vyptávají se jestli se dá projít do parku zadarmo a tak jim říkám, že to docela možné je. Také si chvilku povídáme o různých místech v Kostarice a v Nikaragui. Následuje sprcha a zasloužený spánek…
Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie
Monteverde - Kolibřík u krmítka Monteverde - Honza na stezce Monteverde - Velká kapradina
 9. listopadu 2001 - den patnáctý
Vstáváme v 5:30 h., protože chceme stihnout autobus do San Jose, který odjíždí v 6:30 h. ze Santa Eleny. Ke snídani si něco zakoupím u pekaře a přesně v 6:30 h. již sjíždíme autobusem z hor, ale jinou cestou než jsme sem přijeli. Cestou je možné opět pozorovat překrásné výhledy po okolí. Ještě než najedeme na Interamericanu, kde jsme až za dvě hodiny, tak bus zastavuje na 20 min. u jednoho domečku s občerstvením na malou pauzu.
Autobus zastavuje na letišti u San Jose a tak zde vystupujeme s tím, že se pokusíme nějak rekonfirmovat letenky. Zde nás nechtějí pustit dovnitř, ale nakonec se podaří a zde hledáme někoho, kdo nám to pomůže vyřešit. Nakonec alespoň dostaneme telefonní číslo na KLM, které sídlí někde v Sabana Sur, protože zástupci od Martin Air zde mají být až okolo 16:00 h.
Jdeme na autobus a za 0,65 US$ jeden vystupujeme za 45 min. na Avenida 2 . Zde zkoušíme hotel Generaleňo. Cena 4,5 US$ za jedno je celkem dobrá, ale neuspěji ve smlouvání a tak jdeme pryč. Začne na chvilku lehce pršet a po Avenida 2 dojdeme až do malého, rodinného a lehce zatuchlého hotelu Nikaragua, kde se za 3 US$ jeden ubytujeme. Vyrážíme do města, nejdříve někam na jídlo, a pak telefonicky rekonfirmujeme letenky. Během hovoru s KLM se hovor přeruší a tak musíme znovu. Mají v tom pěkně velký chaos, protože se jim tam stále objevují námi dříve zrušené lety, ale nakonec najde správný let a tvrdí, že je vše v pořádku. Následuje prohlídka Muzea zlata za 4,5 US$ jeden. U vchodu musíme odložit všechny věci do úschovny a pak jsme podrobeni kontrolou detektoru kovů. Po celou dobu prohlídky jde za námi vždy alespoň jeden chlápek z ostrahy…. Po prohlídce, která stojí docela za to, jdeme na větší průzkum města. Cestou zpět na hotel se ještě zastavím u Číňanů na chopsey a Honza na jedno pivo. Vracíme se až za tmy okolo 21:30 h. a po studené sprše uleháme ke spánku.
Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie
Okolní krajina před San Jose San Jose - Hotel Nikaragua San Jose - Rušná Avenida 2
 10. listopadu 2001 - den šesnáctý
V 7:15 h. jdeme na snídani a pak na autobusovou zastávku před hotelem Grand Hotel Costa Rica, odkud odjíždí v 8:30 h. bus na Irazů. Platíme 4,4 US $ jeden za cestu tam a zpět. Autobus je z půlky zaplněn samými cizinci a jenom malou skupinkou místních. Po té co jsou nějací Němci znepokojeni, že nedostali žádný lístek, tak to samozřejmě musím komentovat a tím se prozrazujeme. Na můj komentář reaguje nějaká Češka (okolo 28 let), která cestuje se svým přítelem z Německa. Tak si celou cestu povídáme a zjišťujeme, že přiletěli až dnes ve 2:00h. ráno, taxikář je zavezl z letiště (5 US$ jeden) do drahého hotelu, museli letět přes Mexiko (přebookováno na poslední chvíli na letišti), protože ona neměla US vízum a on zase zjistil den před odletem, že má propadlý pas….a další. Opravdu síla! Docela se divím, že se nakonec do Kostariky dostali. Autobus zastavuje ještě v centru Cartaga, kde nabere asi 4 další lidi. Jedeme pomalu a stále do kopce, kolem farem a můžeme pozorovat hezký výhled do okolí.
Platíme 6 US$ za vstup (cizinci zkouší různé karty na slevy, ale sleva se nekoná), ale na Irazú je mlha a prší, takže nic nevidíme. Docela se divým, že jim nepřijde trapné vybírat za to nic vstupné. Opravdu záleží na štěstí, protože znám hodně lidí co měli super počasí i v poledne a také hodně co nic neviděli. Projdeme se zde, protože máme skoro 3 hodiny čas, než autobus pojede nazpátek. Cestou zpět měníme plán naší další cesty s tím, že nepojedeme ze San Jose směrem na Chirripó, ale zatím do Corcováda. Předtím, ale máme v plánu ještě navštívit Palmar s kamennými koulemi z předkolumbovské éry. Zajdeme na pozdní oběd. Následuje opět prohlídka jiných části (čtvrtí) města, koupíme pohledy, pití a večer navštívíme internet (pevná za O,90 US$/1h.). Potřebujeme zjistit hlavně detailní počasí v jednotlivých částech Kostariky, aby jsme se mohli večer na hotelu domluvit na dalších plánech cesty. Jak jsme předpokládali, nepřízeň počasí má být hlavně v centrální části Kostariky. Na hotelu naplánujeme zbytek cesty. Plán je dobrý a časově nám krásně vychází, ale bohužel, jak se později ukáže, tak následující dny všechno změní…
Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie
Celkový pohled na mestečko Cot U vulkánu Irazú Okolní krajina poblíž vulkánu Irazú
 11. listopadu 2001 - den sedmnáctý
Vstáváme okolo 6:00h. balíme věci. Kvůli Honzovi, který musel čekat na volný záchod, tak nestihneme autobus do Palmar v 7:00h. V čase, který nám zbývá do odjezdu zajdeme na snídani, na hlavní poštu odeslat pohledy a něco nakoupit dobrého.
Nakonec tedy odjíždíme za 3,70 US$ až před 10:00h. Cesta vede po pěkně vysoko poležené silnici, která klesá zpět do údolí až těsně před San Isidro de El General, kde na 10 min. zastavujeme. Až do této chvíle řidič autobusu nikomu, kdo mával nezastavoval, ale odtud se vše změní a každému zastavuje. Těsně před odbočkou do Buenos Aires zastavujeme na 30 min. přestávku u velké moderní jídelny pro dopravní společnost Tracopa.
V Palmare Norte jsme až po 15:30h. a hodně zde prší. Jdeme se ubytovat do hotelu Xinia a pak podívat po městě, protože chceme najít nějaké ty záhadné kamenné koule. Stále hodně prší a naše pláštěnky způsobují smích na tvářích některých místních. Jsme tady snad jediní cizinci. Najdeme více jak 7 kamenných koulí. Některé jsou v parku a různě po městě u domů, třeba i zabetonované do silnice, ale jsou většinou dosti malé. Prozkoumáme okolí a po setmění zajdeme na jídlo a pivo do restaurace El Puente. Během jídla vypadne el. proud, kvůli bouřce. Majitelka rozsvítí nějakou náhradní lampu a díky tomu můžeme v klidu dojíst a dopít. Vracíme se na hotel a čekáme jestli to nepůjde. V ulicích jezdí dosti silné policejní hlídky a dohlížejí jestli se někde něco neděje. Proud nejde ani v 23:00h. a tak usínáme bez sprchy, protože voda díky tomu také neteče….
Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie
Palmar Norte - Výhled z našeho pokoje Palmar Sur - Záhadná kamenná koule o průměru asi 1,5 m. Palmar Sur - Vlak a koleje do "nikam"
 12. listopadu 2001 - den osmnáctý
Dnes již krásně svítí sluníčko, proto vstáváme před 6:00h. a dáme si krásně studenou sprchu. Pak se jdeme podívat do Palmar Sur, najít další kamenné koule. V Palmare Sur je těch koulí daleko více (v parku, před domy, v zahradách, na polích) a jsou o hodně větších velikostí. Celkem jich nalezneme přes 24. Kousek za kostelem je uprostřed města lokomotiva s jedním vagónem a pár metry kolejí, asi jako vzpomínka na dřívější éru slávy tohoto kraje. Před letištěm to otáčíme a vracíme se zpět. V Palmare Norte se snažíme zjistit, kdy a odkud odjíždějí autobusy do Puerto Jimenéz (jsou zde 4 zastávky busů na různých místech). Každý nám říká něco jiného, ale nakonec zjišťujeme, že bus jede již 9:30 h. Po snídani v značkové pekárně Musmanny si zabalíme věci a jdeme čekat na bus. Při čekání na bus přiveze na zastávku nějaká dodávka turisty, ale ti nemají stejný cíl jako my a pak si povídáme s prodavačem novin. Přesně v 9:30h. odjíždíme (3,7 US$ jeden) nějakým menším místním autobusem, který je ve velice špatném stavu. Cesta uběhla celkem v pohodě, až na zdolávání 2 sesuvů půdy a to jak Honzu trochu otravoval nějaký malý roztomilý kluk.
V Puderto Jimenez jsme za 3 h. a to díky tomu, že od Rincónu jedeme skoro krokem, protože silnice je v hrozném stavu. Zde se snažíme najít ubytování. Po prohlídce 3 hotelů nakonec končíme v Cabinas Thomson za 4,5 US$ jeden. Při zapisování do knihy hostů, vidíme, že se tady před 2 dny ubytovaly nějaké dvě Češky (Miriam a Alena). Po dotazu u majitelky zjišťujeme, že jsou zde ještě stále ubytovány a tak se těšíme na večer, jak poznáme nějaké fajn mladé holky z Čech.
Jdeme se projít po okolí a tak se dostaneme až k Playa Platanares vzdálené asi 6 km od Puerto Jimenéz. Pláž je skvělá - tmavý písek, teplé moře s velkými vlnami, čistá a úplně bez lidí. Zde chvilku blbneme ve vlnách a pak se přesuneme na Playa Preciosa, která přímo sousedí s Playa Platanares. Chceme se vrátit nazpátek jinou cestou než jsme přišli a tak se vydáváme nějakou malou cestičkou a po ujití asi 2,5 km zjišťujeme, že tudy cesta nevede a tak se vracíme stejnou cestou. Nevadí nám to, protože můžeme opět pozorovat různé druhy ptactva, brouků a rostlin. Na večeři si zajdeme do restaurace Oro Verde na skvělý rybí plátek s hranolky, salátem a k tomu nějaké pití (4,6 US $). Cestou na hotel se zastavíme nakoupit nějaké potraviny na zítřejší výlet do Corcováda. Za tmy, když se vrátíme na hotel je velké zklamání, protože zjišťujeme, že Češky nejsou žádný mladý žabky, ale ženský okolo 40-50 let. Zabalíme si a zbytečné věci necháváme schované u majitelky v kuchyni pod stolem. Nakonec vše zapijeme na zdar zítřejší expedice plechovkami Cuba Libre a po sprše jdeme asi v 22:00 spát, protože zítra se musí brzo vstávat.
Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie Klikni pro větší detail fotografie
Palmar Sur - kostel Puerto Jimenez - hnízdo vos Playa Platanares

Předcházející strana

Zpět na titulní stranu

Následující strana

Poslední aktualizace : 18.01.2005
Copyright © 2001 - 2005 Pavel Světlík